Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
Roudničtí augustiniáni - knihovna a dílo
Nováková, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je studium středověké knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Nejprve se budeme krátce zabývat historií kláštera. Tento klášter založil pražský biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášter vzkvétal, byl podporován nejvyššími církevními představiteli, ale byl zničen v roce 1421 během husitských válek; kanovníci uprchli do Německa (Erfurt) a do Polska (Vratislav, Zaháň). K historii kláštera v Roudnici máme poměrně velké množství pramenů; dochovaly se významné dokumenty z klášterní knihovny, a to především statuta kláštera, klášterní nekrologium a diplomatář. Dále se budeme věnovat klášterní knihovně. Při studiu knihovny vycházíme především ze zkoumání samotných rukopisů, dále ze záznamů v klášterním nekrologiu a z dalších nepřímých pramenů. Bohužel v současné době nemůžeme zrekonstruovat celý obsah knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici, ale přesto jsme schopni identifikovat více než sto padesát rukopisů, které byly součástí této knihovny. Dnes jsou tyto rukopisy většinou uloženy v Knihovně Národního muzea a v Národní knihovně České republiky v Praze. Můžeme tedy říci, že knihovna kláštera v Roudnici měla působivou sbírku textů různého žánru i obsahu, nicméně většina rukopisů byla teologického obsahu. Známe rovněž některé autory, kteří v roudnickém klášteře...
Kristus na hoře Olivetské v díle Mistra Vyšebrodského oltáře a Mistra Třeboňského oltáře
FÍLOVÁ, Lenka
Práce slouží jako úvod do tématu středověkého obrazu. Zabývá se tématem středověkého obrazu z širšího pohledu než jen z pohledu výtvarného. Práce ukazuje hloubku problematiky zasahující do sféry umění, historie, teologie a kultury. Konkrétně popisuje dva obrazy stejného ikonografického námětu Kristus na hoře Olivetské, jeden pochází z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, druhý z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Snaží se postihnout vliv spirituality cisterciáků na obraz od Mistra Vyšebrodského oltáře a vliv spirituality augustiniánů kanovníků na obraz Mistra Třeboňského oltáře. Kapitoly jsou doprovázeny pedagogickými náměty vztahujícími se k dané problematice. Pedagogovi poskytují nabídku konkrétních aktivit, ze které může bezprostředně čerpat, nebo ji využít jako inspirační zdroj pro vlastní přípravu.
Dějiny a kulturní vliv augustiniánů na území Čech a Moravy
RULÍŠEK, Hynek
Diplomová práce se zabývá dějinami mužské větve augustiniánského řádu na území Čech a Moravy a to jak kanovníků, tak také eremitů (jak obutých tak bosých). V první části se zabývá osobou sv. Augustina, dále pak obecnou historií řádu v Evropě. Poté následuje historie řádu na území Čech a Moravy a nakonec jsou zpracovány dějiny jednotlivých českých a moravských klášterů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.